Vědecké studie

💩 Jak si správně sednout na trůn? Věda říká: Dřepni si

Věděli jste, že i na záchodě můžete (a měli byste) dělat věci líp? Zapomeňte na dlouhé seance s mobilem a zkuste si na chvíli představit, že jste zpátky v pravěku… a pěkně si dřepnete! Nevěříte? Mrkněte, co říká věda.

1. Sikirov (2003): Dřepování šetří čas i námahu

Doktor Dov Sikirov z Izraele si vzal 28 lidí a nechal je vyprázdnit se ve třech různých polohách. Výsledek? V dřepu to šlo skoro samo – rychleji, snadněji a bez tlačení jako při porodu. Sezení na moderním porcelánovém trůnu si oproti tomu vyžádalo dvakrát tolik času a nervů.
👉 Odkaz na studii

2. Tagart (1966): Jak funguje naše střevo v závislosti na poloze

Lékař R. E. Tagart kdysi zjistil, že když si pořádně přitáhneme kolena k bradě (čti: dřepneme si), rektální kanál se narovná jako dálnice D1 po rekonstrukci. A co to znamená? Všechno jde ven snadno a rychle.
👉 Tagartova studie

3. Shorvon et al. (1989): Defekografie, aneb pod rentgenem na záchodě

Parta vědců v 80. letech posadila dobrovolníky na speciální rentgenovou toaletu a zkoumala, co se děje s jejich útrobami. Zjistili, že poloha těla při vyprazdňování zásadně ovlivňuje úhel střeva a usnadňuje (nebo ztěžuje) celou akci.
👉 Shorvonova studie

4. Burkitt et al. (1974): Proč Africké vesničany netrápí hemoroidy?

David Burkitt a jeho kolegové si všimli, že ve vesnicích v Africe lidé netrpí na zácpy, hemeroidy ani divertikulózy. Je to vlákninou? Částečně. Ale hlavně prý tím, že dodnes chodí na záchod do dřepu.
👉 Burkittova práce

Shrnutí?

Západní svět si sice zvykl na pohodlné záchody, ale naše těla by raději byla někde v přírodě v dřepu. Naštěstí tu máme stoličky, které nám pomůžou polohu vylepšit i na moderním WC. Vaše střeva vám poděkují!